Nejnovější

100 let by se dožila lidová umělkyně Kateřina Staňková z Velké nad Veličkou

VELKÁ NAD VELIČKOU-Vyráběla takzvané hľadění, věnečky pro družičky, péra pro  mľádence, ženichy, vonice a péra  pro odvedence, věnečky k prvnímu svatému přijímání. Této činnosti se věnovala od svého mládí a její výrobky jsou dodnes k vidění ve všech devíti horňáckých obcích. „Celá práce spočívá v trpělivosti a dobrém zraku,“ tvrdila za svého života Kateřina Staňková.

Main_zp_va_ka

Na její záslužnou tvůrčí činnost práci kolem krojových horňáckých součástek navázala a převzala tak rodinnou tradici její vnučka Věra Častová, rozená Staňková.

Často se mi dostávají do rukou výrobky mé babičky. Hľadění nebo jejich více či méně zachovalé součásti přináší jejich majitelky s tím, že je chtějí opravit a zachovat pro své děti nebo vnoučata. Většinou na výrobku poznám rukopis mé babičky a jejich opravy dělám velmi ráda. Při těchto rekonstrukcích si vždy vzpomenu na to, jak jsme za mého dětství společně sedávaly u stolu, na drátky nebo na stříbrné bulionky navlékaly skleněná barevná zrnka a spojovaly je do koleček kolem malých kulatých zrcadélek,“ vzpomíná Věra Častová.

Od navlékání zrnek, sešívání pantliček a splétání plátěných kvítků jsem se postupně posunula k výrobě jednotlivých součástí: kanky, guček, pantlí, pérka a věnce.  Pod dohledem babičky jsem se naučila sestavit celý komplet hľadění tak, aby byl originální, ale současně „ladil“ k horňáckému kroji a vkusně doplnil jeho krásu. Vzpomínáme na ni a já jsem ráda za to, že mohu udržovat „dědictví“, které mi bylo předáno a díky kterému žije její celoživotní práce dodnes“, dodává Věrka Častová, členka tanečního souboru Retro Veličky. 

003

Něco o hľadění

Hľadění nosí na hlavě k horňáckému kroji především nevěsta a její družičky ve svatební den. Jeho další využití je rozmanité, určujícím pravidlem však je, že jej nosí pouze dosud neprovdané mladé dívky. Při dodržení vhodných krojových kombinací je možné nosit hľadění u příležitosti těchto církevních římskokatolických obřadů: doprovod dětí k obřadu svatého přijímání, biřmování, Vzkříšení (Velikonoce), Boží Tělo, primice a instalace kněze, pohřební obřad mladého člověka.  Tato krojová součást se objevuje v každé obci regionu Horňácka a zachovává si svou původní charakteristickou podobu. V jednotlivých  horňáckých obcích se objevují různé drobné obměny, které jsou pro každou obec typické. Např.: barevnost, velikost, množství a druh použitých materiálů. Materiály pro výrobu jednotlivých částí jsou poměrně různorodé.  Od vyšívaných, nebo malovaných pantlí různých šířek, plátna, drátků, tenkých pantliček 

a vlny, přes drobné, skleněné barevné zrnka, stříbrné bulionky a malé kulaté zrcadélka až po několik druhů drobných umělých květin a lístků, ručně vyrobených z barveného plátna. Jedním ze zajímavých prvků je např. „rybí ocas“, který je součástí pérka a tvoří jej vějířek z jemných bílých skleněných vlasců.

Hľadění se skládá z několika částí, které se postupně připevňují (hľadí) na dívčí hlavu. Základ tvoří vlasy, které jsou rozděleny v týle na pěšinku a spleteny do dvou copů. Jsou omotány pentlí a obtočeny kolem hlavy. Lze je nahradit tzv. obálenicí.  Na tento základ se v následujícím pořadí přikládá, přivazuje, přišpendluje a přišívá: predkánka, kánka, perko, gučky, pantle a věnec. Není to nasazovací komplet, jako např. čepice, nebo paruka. Stejně jako ostatní krojové součásti, je i hľadění na Horňácku často používané. A to nejen při tradičních již uvedených příležitostech, ke kterým bylo určeno v minulosti (svatba, návštěva kostela, pohřeb atd.). Je prezentováno také v rámci vystoupení folklorních souborů na folklorních festivalech, krojovaných průvodů a výstav s folklorní tématikou.

Antonín Vrba

Foto: Antonín Vrba, archiv rodiny Staňkovi

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*